Neděle 14. října – Kino Ponrepo

U příležitosti právě vydaného českého překladu bengálských románů Debdás a Provdaná (Parinitá) Šaratčandry Čattopádhjáje budeme v kině Ponrepo promítat film Devdas z roku 1955 od režiséra Bimala Roye. Slavný příběh o nenaplněné lásce se v této verzi stal jedním z vrcholů zlaté éry indického filmu. Během této akce proběhne i slavnostní křest knihy a nebude chybět ani diskuze s naším hostem Martinem Hříbkem, autorem doslovu o četných filmových zpracováních Debdáse. Knihu vydalo nakladatelství Dokořán a můžete si jí koupit přímo na festivale od středy do neděle na našem infostánku v kině Světozor a v neděli před projekcí filmu v kině Ponrepo.

1955 – 159 min – drama
jazyk: hindština
režie: Bimal Roy
hrají: Dilip Kumar, Vyjayanthimala, Suchitra Sen, Motilal

Knihy Debdás a Provdaná

Šaratčandra Čattopádhjáj (1876-1938) otevřel bengálskému čtenářstvu svět lidí prostých, nevzdělaných a chudých, tuláků, kurtizán a opilců, kteří si navzdory všeobecnému odsouzení a cejchu padlých udrželi vnitřní nevinnost a vznešenost. Šaratčandra Čattopádhjáj v obou románech zpracoval jedno z citlivých témat tehdejší společnosti: sňatek z lásky stojící proti převládajícím svazkům domluveným rodiči. Zatímco Debdás končí tragicky, v pozdějším románu Provdaná (Parinítá) autor dopřál oběma zamilovaným šťastný konec. Šaratčandra Čattopádhjáj vypráví životní příběhy svých hrdinů s citovou opravdovostí a jazykovou lehkostí, jež mu v různých indických státech pomohly zdomácnět natolik, že je považován za místního, a stal se tak v Indii nejčtenějším a nejpřekládanějším bengálským autorem. Zejména román Debdás je běžnou součástí širokého kulturního povědomí a jméno hlavního hrdiny se stalo synonymem nešťastně zamilovaného, podobně jako v evropském kulturním prostoru Romeo nebo Werther. V Indii je Šaratčandra Čattopádhjáj dodnes nazýván „nedostižným prozaikem“, „autorem soucitných příběhů“ a vzhledem k jeho největší čtenářské skupině, kterou tvořily ženy, také „umělcem kuchyně“.

Autor Šaratčandra Čattopádhjáj

Šaratčandra Čattopádhjáj (1876-1938) byl jedním z nejpopulárnějších bengálských prozaiků své doby a významnou osobností bengálské renesance. Většinu svého života strávil tulácky, během svých častých cest po Bengálsku i zahraničí (především po Barmě) se setkával s lidmi z různých společenských vrstev. Události jeho života jsou do jisté míry zahaleny tajemstvím, protože si o nich autor často vymýšlel divoké historky, které s každým novým posluchačem měnil, popíral či potvrzoval. Byl především obratným vypravěčem vypjatě emotivních příběhů, které se týkají zejména osudu žen, ať již jde o ctnostné a oddané manželky, kurtizány či mladé vdovy. Vyprávěl též o chudých a ponížených i o těch, které společnost kvůli jejich pochybení vydědila. Mužští hrdinové jsou často tuláky a životními ztroskotanci. Jeho nejznámějšími díly jsou romány Debdás (1917), částečně autobiografický čtyřdílný Šríkánta (1917-1933) a Parinítá (Provdaná, 1914). Kromě románů napsal také množství povídek a esejů, na základě jeho děl vzniklo nemálo divadelních her a filmů včetně několika úspěšných bollywoodských zpracování.