Jigarthanda / Chladnokrevně

Karthik, ctižádostivý filmař, najde producenta, který je ochoten podpořit jeho film, ale pod jednou podmínkou – musí to být gangsterka. Karthik se rozhodne, že se bude inspirovat skutečným příběhem a cesta ho zavede do Madury. Tam se seznámí s nemilosrdným Assaultem Sethuem. Sledujeme, jak se Karthik snaží dostat z této choulostivé situace, film je jeden velký mix akce, humoru a napětí.

2014 – 171 min – krimi, drama

jazyk: tamilština – titulky: české, anglické

režie: Karthik Subbaraj

hrají: Siddharth, Lakshmi Menon, Bobby Simha

Trailer k Jigarthanda s anglickými titulky

Na komerčním poli zazářil mladý režisér a scenárista Karthik Subbaraj již svým hororovým
debutem Pizza (2012), který v indických kinech dokázal vydělat dvanáctinásobek svého
rozpočtu a vysloužil si i řadu pochvalných recenzí. Jeho druhý film, ambicióznější a po všech
stránkách propracovanější černohumorná gangsterka Jigarthanda, definitivně potvrzuje, že
se v něm skrývá výrazný filmařský talent schopný tvořit řemeslně působivá a originální díla.
Při práci na scénáři Subbaraj vycházel z vlastních zkušeností jak s tamilským filmovým
průmyslem, tak s vyrůstáním ve starobylém městě Madura, v němž sice nezuří vyšší
kriminalita než v jiných srovnatelně velkých indických městech, ale kollywoodští filmaři jej
rádi využívají jako dějiště právě pro snímky spadající do kriminálního žánru. Není tedy žádná
náhoda, že filmový hrdina sdílí s režisérem jak jméno, tak některé kariérní trable – kupříkladu
právě nutnost točit celovečerní debut na objednávku producenta.
Jigarthanda využívá pro indickou kinematografii typickou epizodickou strukturu, která před
hrdiny staví každou chvíli nové výzvy a dynamicky přešlapuje mezi žánry, nicméně od
průměru se odlišuje hladkostí, s jakou jednotlivé epizody nakonec propojuje v jeden
kompaktní celek. Navíc se snímek může pochlubit originální zápletkou, která jej od jinak
poměrně schematických tamilských gangsterských filmů na první pohled odlišuje. Někteří
diváci poukazovali na skutečnost, že motiv střetnutí žánrových filmařů s reálnými gangstery
se již objevil v kultovních jihokorejských snímcích Biyeolhan geori (A Dirty Carnival, 2006) a
Yeonghwaneun yeonghwada (Rough Cut, 2008), Subbaraj jej však rozvíjí odlišným způsobem
a zajímá jej především manipulátorská moc, kterou filmaři disponují, i když je z různých
směrů manipulováno i jimi samými.
Mezi filmem a mocí, zejména tou politickou, ostatně v Indii opravdu existuje docela těsné
propojení a zejména jižní svazové státy jsou známé řadou osobností, které si díky filmu
získaly pověst udatných a lidmi opěvovaných hrdinů, kterou následně dokázali přenést do
úspěšné politické kariéry. I na tuto skutečnost Subbarajův příběh o režisérovi zaujatém
kriminálními gangy a gangsterovi zaujatým filmem naráží.