Neděle 20. 10. ve 14:00 – Velký sál – vstupenky

Legendární britsko-indický velkofilm mapuje život, neutuchající aktivismus i morální a duchovní učení nejproslulejšího představitele indického hnutí za nezávislost Móhandáse Karamčanda Gándhího, známého pod přezdívkou Mahátma. Snímek proslavil herce Bena Kingsleyho, získal celkem osm Oscarů a dodnes uchvacuje rozmáchlými scénami v reálných historických lokacích a obrovskými počty komparzistů.

V průběhu let se vůči Mahátmovi Gándhímu nahromadilo mnoho kritiky. Jeho názory na ekonomiku se dnes jeví jako naivní, předmětem sporů zůstává jeho vztah k ženám, vyčítá se mu nedostatečné úsilí zabránit rozdělení Indie i laxní vztah k osudu radikálnějších, k násilí sahajících revolucionářů jako byl Brity popravený Bhagat Singh. Navzdory všem pochybnostem, výtkám a revizionistickým pohledům se však Gándhí stále těší hluboké úctě naprosté většiny Indů bez ohledu na jejich politické preference. Auru mimořádné osobnosti či přímo morálního vzoru má samozřejmě i na Západě, kde je také občas zjednodušeně vnímán jako jakési zosobnění domnělé indické národní mentality a hinduistického učení.

Významný britský filmař Richard Attenborough se obdivem ke Gándhímu netajil a otevřeně dával najevo, že natočení velkofilmu o jeho životě a nenásilné kampani za osvobození Indie pro něj bylo srdeční záležitostí. Do té doby nepříliš známého herce Bena Kingsleyho, jehož otec byl etnický Ind z Keni, si pro ztvárnění ústřední role vybral mimo jiné pro jeho fyzickou podobu s Gándhím. Samotná Indie se na produkci filmu podílela skrze tehdy poměrně mladou státní organizaci National Film Development Corporation of India, která vznikla za účelem podpory kvalitní, umělecké filmové tvorby. Indická strana se jednak významně podílela na financování, jednak poskytla unikátní filmové lokace a také řadu herců, kteří se objevují ve vedlejších rolích.

Nadšení pro Gándhího a snaha jej srozumitelně představit západnímu publiku se ve filmu pojí s odsouzením kolonialismu a projevem sympatií k jednomu z hlavních Gándhího politických cílů – aby Indové vedli životy, které vycházejí z jejich vlastní tradiční kultury. Filmový Gándhí proto obsahuje řadu odvolávek na Ježíše a jeho humanistické učení, působivě zachycuje kruté koloniální zločiny jako byl masakr v parku Džallijáanválá Bagh a jednoho z Gándhího politických oponentů, westernizovaného sekularistu a zakladatele Pákistánu Muhammada Džinnáha zobrazuje jako snoba, který probouzí méně sympatií nežli jeho pobožný a skromný rival.

Právě tím, že přijal za svůj prostý životní styl obyčejného indického venkovana, kdysi Gándhí dráždil zástupce Britské koruny a mimo jiné si za to vysloužil řadu posměšných odsudků od pozdějšího premiéra Winstona Churchilla. Attenboroughův film se naopak snaží navést diváky k tomu, aby Gándhího vztah k tradicím a prostotě vnímali s pochopením a sympatiemi.