Velkolepé historické drama volně inspirované reálnými událostmi nás zavádí do první poloviny 18. století, kdy většinu indického subkontinentu ovládá Maráthská říše vedená vojevůdcem Bajiraem. Toho nezaměstnává jen vojenský konflikt s muslimskou dynastií Mughalů, ale také milostný vztah s jeho druhou manželkou Mastani, která je pro svůj smíšený indo-perský původ trnem v oku Bajiraových nejbližších příbuzných.
2015 – 158 min – historické drama, romantika
jazyk: hindština, maráthština, angličtina
titulky: české, anglické
režie: Sanjay Leela Bhansali
hrají: Ranveer Singh, Deepika Padukone, Priyanka Chopra
O skutečném vztahu Bajiraa a Mastani existuje jen velmi málo spolehlivých historických pramenů, což jen utváří vhodné prostředí pro vznik legend, které jsou zpracovávány i do podoby popkulturních děl. Vyprávění o Bajiraovi, nejvýznamnějším maráthském péšvovi (tento titul byl v Maráthské říši udělován nejvyšším velitelům armády, z nichž se však později stali i vůdci političtí), je tak zachyceno v množství románů, divadelních her, televizních seriálů i filmů. Jejich popularita však dosud příliš nepřekročila hranice svazového státu Maháráštra, jenž je současnou domovinou Maráthů. Snímek Bajirao Mastani, za nímž stojí oceňovaný režisér Sanjay Leela Bhansali, je tedy první moderním pokusem představit legendární maráthský příběh širšímu indickému publiku.
Ačkoli se ještě před premiérou někteří maráthští nacionalisté obávali, že bollywoodské zpracování osudů Bajiraa a Mastani bude nedůstojné a necitlivé k jejich kultuře, Bhansali se naopak snažil neodchylovat se od dříve zavedených konvencí a kanonických interpretací historie. Hlavní předlohou filmu se tak stal román Raau významného maráthského literáta Nagnatha S. Inamdara a historické reálie režisér konzultoval s konzervativním historikem Ninadem Bedekarem.
Dá se říct, že Bajirao Mastani skutečně vychází vstříc novodobým nacionalistickým mýtům o Maráthské říši jakožto hrdé a všestranně rozvinuté hinduistické mocnosti. Ty jsou vlastně přímým protipólem dříve dominantního pohledu britské koloniální historiografie, která v Maráthech viděla zejména kruté nájezdníky. Snímek předkládá obraz maráthského dvora jakožto sídla vznešené a ušlechtilé kultury, která disponuje fascinujícím estetickým cítěním a válečnictví spojuje s přísnou etikou. Více než ideologickou podjatost za tím však lze hledat důraz, který Bhansali klade na výtvarnou stránku svých filmů. Lze se přitom odůvodněně domnívat, že inspiraci čerpal mimo jiné z úspěšných historických velkofilmů čínské produkce, s nimiž je mytizující prezentace národní kultury taktéž spjatá.
Je však také třeba připomenout, že od samých počátků indické kinematografie tamní filmaři s historickým žánrem zachází především jako s nástrojem pro vytváření alegorických komentářů o současných problémech, v nichž je prostor pro tvůrčí fantazii.
Autor textu: Miroslav Libicher
Trailer k Bajirao Mastani s anglickými titulky.
